kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo

Král Šumavy 2007 - Klatovy

Kdo že za to může ? No přece Aleš Crha. Jen se o tom zmínil a bylo jasné, že se pojede. V práci již měl bohaté zkušenosti Adam, který Krále již 2x jel. Takže jsme se dohodli, že pojedeme. Další mojí obětí byl Milan, Zdeněk a soused Ondra. Hezká čtveřice. Žádné zkušenosti, ale odvaha jet. Od začátku roku nebo od doby, kdy je ráno vidět, jsem začal jezdit. Nejdříve odpoledne, ale pak jsem začal jezdit i do práce. Tam to mám okolo 25km, takže cesta tam a zpět je okolo 45-55 km dle vybrané cesty. Když se Král blížil, tak jsem měl najeto cca 640km. No snad to stačí. To ale nemohu říct o ostatních, Milan v podstatě nejezdí, Ondra nic moc navíc, jen Zdeněk trochu jezdil, ale nevím kolik měl vlastně v nohách. Naplánovali jsme si cestu brzo ráno a večer po závodě zpět. Pro Milana jsem zajel domu a pro Zdeňka také. Čili spali u nás. Brzo ráno jsme připravili kola na střechu a s radostí vyrazili. Tam jsme byli za chvilku, zaparkovali u nějakého obchodu, vše dali dohromady a vyrazili na start. Výhoda byla v tom, ža Adam tam byl už pátku, takže nás zaregistroval a na start nám přivezl čísla a nějakou tu igelitku. Tu jsme nechali někde na startu, jen tubu s povzbuzovačem jsme si vzali s sebou. Protože jsme na startu byli brzo, tak jsme byli cca do první pětistovky, takže hezké místo. Ze začátku se to trošku štosovalo, ale nakonec se vytvořil had a bylo to dobré. První kopec se ale všichni nějak pletli, takže to bylo pomalé. Aniž jsme tušili, najednou byla před námi občerstvovačka. Ta nebyla v propozicích, ale potěšila. Čekali jsme na sebe a vždy i společně „narvaní jídlem“ pokračovali. Co bylo dál ? V podstatě samé kopce. Na druhé občerstvovačce byla i sprcha, takže jsme se ochladili a opět najedli. Měli dobrou pomazánku, takže super. Po třetí občerstvovačce byly 2 brody, které jsme projeli a před posledním občerstvením byla pěkná bouřka a liják. Z cestiček se stal humus, takže jsem se dost z kopce bál. Na posledním občerstvení to propršelo. Čekali jsme na Ondru asi hoďku, protože píchnul a naštěstí ho v tom nikdo nenechal a duši mu věnoval. Tady jsme v podstatě jenom jedli a čekali. Když dorazil, tak zbývalo cca 20km do cíle, nejdříve kopec, pak ještě menší a už jen super sjezd do Klatov. V cíli jsme si dali gulášek, trochu se uvedli do použitelného stavu a vyprávěli si zážitky. Všem se to moc líbilo a určitě příští rok pojedeme znovu. Z cíle to bylo asi 3 km k autu, a pak už jen cesta domů. Doma jsme jen trošku nemohli vystoupit z auta, protože nohy zůstali v podstatě ve skrčeném stavu, očička nám zářila, ale spokojenost byla velká.